Sinice a řasy na hladině Slapského jezera
České inspekci životního prostředí
Praha
V Praze dne 3.10.2006
Věc: Slapské jezero – ohlášení a žádost o nápravu:
A. Nebývalé znečištění hladiny a další s tím možná související problémy:
B. Problémy s vyvážením fekálních jímek
C. Problémy se svozem odpadů
D. Kvalita vody a hygiena v zátokách, kde kotví hausbóty
Vážené dámy a pánové:
A. V posledních dvou letech dochází na hladině Slapského jezera k naprosto nebývalému výskytu sinic a řas. Naši členové sledují vodu ve Slapském jezeře od roku 1960, ale takové znečištění nebylo dosud nikdy zaznamenáno. Letos bylo znemožněno koupání již od začátku srpna. Jedná se přitom o rekreační oblast, kterou normálně v létě navštěvují desetitisíce občanů z Prahy a Střč. kraje.
Snažili jsme se zjistit, co se v této věci podniká. Vzorky vody jsme předali laboratoři povodí Vltavy v Praze 5. Jednali jsme s Biologickým ústavem v Brně, s povodím Vltavy, s Hygienickou stanicí Příbram, s odborem ŽP Městského úřadu v Dobříši. Zjistili jsme alarmující skutečnost: VE VĚCI ZJIŠTĚNÍ PŘÍČIN havarijního stavu vody na Slapech NEPODNIKÁ NIKDO NIC.
Biologický ústav ČAV zkoumá sinice jako takové. Poskytnul nám cennou informaci, že toxické látky se z sinic uvolňují mechanicky pohybem a třením (utírání ručníkem po koupeli, nutnost osprchování, působení lodních šroubů apod.).Hygienická stanice Příbram sleduje stav vody pouze v několika málo lokalitách. Že je v létě koupalištěm celý obvod Slapského jezera, nikoho nezajímá. Laboratoř Povodí Vltavy sice nepravidelně odebírá a analyzuje vzorky, žádné závěry z výsledků ale nikdo nečiní.
Býv. okresní nebo městské instituce se věcí nezabývají, protože problém přesahuje jejich působnost.
Provedli jsme několik pozorování a dospěli jsme k názoru, že k mimořádnému výskytu sinic na Slapech sice vedou obecné problémy, jako lokální povodeň na jaře, fosfáty z pracích prášků, vyšší teploty vody apod., ale tyto příčiny trvají desítky let , přesto podobné havárie nenastávaly. Musí k tomu spolupůsobit nějaké další faktory, dosud neznámé, např. špatně fungující nové čistírny odpadních vod, nelegální vypouštění většího množství nějakých odpadů nebo něco podobného.
Za této situace vidíme hlavní problém v tom, že se žádná instituce nezabývá zkoumání příčin havarijního stavu a jeho prevencí. To považujeme za vážnou chybu státní správy. Povodí Vltavy sice dělá laboratorní rozbory, ale tím to končí.
Navrhujeme proto následující, co není v silách našeho Sdružení, financovaného pouze svými členy:
1. zjistit, co která příslušná instituce v dané záležitosti dělá,
2. zajistit, zřejmě prostřednictvím MŽP, aby systematický výzkum příčin havarijního stavu vody v Slapském jezeře byl někomu uložen, nebo vypsán grant pro ty, kdo jsou schopni úkol splnit.
Metodika úkolu by měla obsahovat:
a. pravidelné sledování a mapování výskytu sinic na hladině jezera, nejlépe 2x denně po celé letní období, nejlépe letecky nebo lodí Státní plavební správy, s vyhotovením mapy, kterou jsme takto zhotovili dne 30.9.2006 vdobě 14 – 16 hod a kterou přikládáme. Rovněž přikládáme několik snímků hladiny z téhož dne, které dokazují, že koncentrace a místa výskytu sinic jsou dobře viditelné ze snímků,
b. úplně zjištění všech faktorů, ovlivňujících výskyt, atd.
Zjistili jsme např. tyto pozoruhodné věci:
- Výskyt souvislé pokrývky hladiny sinicemi je menší v pondělí. To by mohlo ukazovat, že je nějaký znečišťovatel, který přes víkend nepracuje.
- Jsou místa, kde bez ohledu na lokální rychlost proudění vody v jezeře jsou trvale koncentrace sinic vyšší. Mezi tato místa patří ústí potoků Musíku, Mastníku, potoku od obce Čím, oblast Přestavlk a Rabyně a přirozeně naprosto odporná břečka trvale pokrývá hladinu jezera několik set metrů před hrází. Pokud je to záměr, používat Slapskou nádrž jako odlučovač, tak tomu chybí sběr a likvidace plovoucího smetiště.
B. Důležitý je též problém s vyvážením fekálních jímek v celé oblasti, který může výše popsaný stav zhoršovat.
V rekreačních osadách podél Slapského jezera bylo vybudováno cca 1500 rekreačních objektů. Ty vesměs nejsou napojeny na kanalizaci, ale mají nepropustné fekální jímky. Zajistit vyvezení jímky je stále obtížnější. Většina obcí vyvážení jímek zrušila pro vysoké náklady (čistírny odpadních vod , kam lze obsah jímek vyvážet, jsou daleko) a obce na to nemají potřebné finanční zdroje. Několik málo obcí, které ještě fekální cisterny provozují, dovolují vyvážet do svých malých čistíren jen jímky z katastru té obce.
Křiklavá je situace ve spádové oblasti města Dobříš. Tamější ČOV patří městu, ale provozuje ji soukromá firma. Ta vydala pokyn, odkud dopravci smějí a odkud dopravci nesmějí obsah jímek do jejich ČOV vyvážet . Na to jsme již upozornili OŽP města Dobříš, zatím bez výsledku. Soukromý provozovatel čistírny má vlastní fekální cisternu (cisterny), ale za ty např. za vyvezení 3,5 m3 z osady Hrdlička, obec Čím, účtuje 1200 Kč, což je skoro dvojnásobek ceny dříve v místě obvyklé.
Celou situaci s vyvážením jímek považujeme za selhání krajského úřadu Střč. kraje.
Je-li občanům zákonem uložena nějaká povinnost, musí jim státní správa zajistit podmínky a vůbec možnost tu povinnost plnit. K odpovědnosti za situaci ve vyvážení Jímek se nikdo nehlásí.
Děkujeme Vám za opatření v této věci a žádáme Vás o pravidelné informace, jak záležitost postupuje.
C. Problémy se svozem odpadů
Obdobná situace jako s jímkami je i se svozem pevného domovního odpadu. Situaci popíši na příkladu osady Hrdlička (224 rekreačních nemovitostí).
Obyvatelé rekreační osady vybudovali vlastním nákladem 3 shromažďovací objekty na pevný odpad a nakoupili nádoby. Se svozovou firmou DOKAS Dobříš dohodli odvoz tříděného odpadu a na to vyčlenili a popsali nádoby a místa. Smlouvu za osadu uzavřel OÚ Čím. V průběhu posledního roku bylo zjištěno, že pracovníci svozu naloží do jednoho vozidla tříděný i netříděný odpad a společně odvezou na nějakou skládku. Trvalo rok, naučit obyvatele osady odpad třídit a jistě si dovedete představit, jaký mají názor na dodržování zákonů v této zemi když vidí, že se vytříděný odpad opět smíchá. Firma byla na to mnohokrát upozorněna, ale nápravu nikdo neprovedl.
Za odvoz firma účtuje tolik, že na jednoho vlastníka rekreační nemovitosti připadá poplatek 600 Kč, o 100 Kč tedy více, než stanoví zákon. Jiná svozová firma ale v této oblasti nepůsobí.
Zde platí přesně totéž, co v odstavci B: selhání státní správy obecně a krajského úřadu zvláště. Občanům není umožněno dodržovat zákon o odpadech.
D. Kvalita vody a hygiena v zátokách, kde kotví hausbóty To je rovněž otázka, kterou se z kompetenčních důvodů nikdo systematicky nezabývá. Máme k dispozici snímky a svědectví, jak majitel hausbótu vypouští na jezeře svou odpadní jímku. Není orgán, který by pravidelně kontroloval, jak někteří hausbótaři (ne všichni!) nakládají s odpady. Katastrofální je situace např. na horním konci zátoky na potoce Mastník, ne o mnoho lepší je to i v některých dalších zátokách.
Děkujeme za váš zásah v uvedených záležitostech.
Ing. Pavel Filka, CSc., jednatel SOPK,
Přílohy: mapa souvislé pokrývky hladiny dne 30.9.2006 4 snímky hladiny v okolí říčního km 98
Kliknutím na mapku zvětšíte :
