STŘEDNÍ POVLTAVÍ STOJÍ ZA TROCHU NÁMAHY
Programové prohlášení
Oblast Slapského jezera je jedinečným útvarem, který sice vzniknul lidskou rukou a nikoliv dávnou geologickou příhodou, ale který vytvořil vzácnou kombinaci severského rázu skalnaté krajiny s teplým středoevropským mikroklimatem. Ve všech rozvinutých zemích trvale roste krajinná a rekreační hodnota území proti hodnotě jejího průmyslového potenciálu. Hodnoty se nyní vytvářejí jinak, než v manufakturách. Takovou rekreační oblast pouhých čtyřicet kilometrů od středu hlavního města nemá, až na jedinou výjimku, žádná vnitrozemská evropská metropole a jen málo metropolí přímořských zemí. Snad se někomu vybaví úvahy, které předcházely přestěhování hlavního města Německa z Bonnu do Berlína. V Porýní rekreační vody téměř nejsou, v berlínských jezerech jich je spousta.
Střední Povltaví zůstalo ušetřeno negativních vlivů industrializace, zčásti vlivem členité krajiny a obtížné dostupnosti povltavských obcí. Jistá zaostalost se nyní pomalu stává obrovským kapitálem. Příkladem dobrého využití místních možností je rozvoj Vojenského rehabilitačního ústavu ve Slapech na levém břehu a shodou okolností rovněž vojenského rekreačního území v Měříně. To je vybaveno „vodním rájem“ s bazény, skluzavkami, vodoléčbou a dobrými ubytovacími možnostmi. Vše je přístupné veřejnosti a v provozu po celý rok. Dříve téměř opuštěná obec se tak stala oblíbeným cílem návštěvníků z benešovského okresu, z Prahy i ze vzdálenějších míst. Jsou-li rekreační stavby vybudovány s citem pro krajinu, jsou ku prospěchu všem.
Přesto, anebo právě proto se stále objevují snahy Slapskou oblast inženýrsky nějak využít. Zaznívají hlasy, že Vltavskou kaskádu je třeba považovat za dálnici nebo v krajním případě za Dunaj a že se nejedná o rekreační oblast. Někteří jsou také přesvědčeni, že do koryta Střední Vltavy bylo dosud nalito málo betonu. Jiní se opět snaží přesvědčit veřejnost, že kyanid draselný z těžby zlata je vonná a zcela neškodná látka a ve vltavské vodě by úspěšně zahubila patogenní bakterie, s nimi ovšem i nežádoucí rekreanty.
Nemáme nic proti lodní dopravě, pokud má nějaký smysl a neničí životní prostředí. Hromadná doprava osob „parníčky“ po jezerech patří odedávna ke koloritu vodních ploch. Rovněž je jasné, že jachtařský sport, sám o sobě čistý a estetický, se při sportovních akcích bez motorových člunů neobejde. Je-li organizován fungujícími spolky, které jsou schopny nést za své členy odpovědnost, jsou-li sportovní akce ohlášeny a pravidla dodržována, používají-li ekologicky vyhovující vybavení, je vše v pořádku.
Podobně je to s hausbóty. Jsou-li technicky a ekologicky na úrovni, je-li jejich počet přiměřený kapacitě pobřeží, je-li prováděna jejich pravidelná kontrola, je všechno O.K. Dřevěné záchodky v lese u břehu, žumpy ve tvaru kýblu, mytí nádobí v jezeře, staré motory z traktorů, údržba včetně broušení laku na pláži a v neposlední řadě zcela chybějící kontrola ovšem v pořádku není.
Díky „kvalitní“ české legislativě neexistují vymahatelná pravidla pro ekologickou kvalitu plavidel a jejich motorů (a ostatně nejen pro ně).
Sdružení se též snaží zlepšit vliv chatových osad na životní prostředí. Ve Sdružení byl vypracován vzorový řád pro chatové osady, který má působit výchovně a proto podrobně a pro všechny srozumitelně stanoví pravidla chování, ochrany ovzduší a vod a rovněž pravidla pro zacházení s odpady. Ve věci tuhého domovního odpadu vypracovalo Sdružení vzorovou Obecní vyhlášku pro zacházení s odpady, zahrnující i pravidla pro chatové osady na katastru obce. Tuto vyhlášku již přijala a vyhlásila obec Čím.
Sdružení pro ochranu přírody a krajiny má za cíl, napomoci tomu, aby se ze Slapské oblasti stala rekreační oblast, splňující kriteria, obdobná prestižní Modré vlajce Evropské unie. Tato vlajka se zatím celoevropsky uděluje přímořským letoviskům, vnitrozemská jsou hodnocena na národní bázi. I pro ně se však připravují celoevropské podmínky. Některé přidružené země (Maďarsko, Lotyšsko) získaly již v roce 2001 granty EU na vypracování potřebných rozborů, studií a podkladů. Vlajky postupně označují ty evropské rekreační oblasti, které splňují tři požadavky: čistou vodu, nepoškozené životní prostředí, péči o úroveň celé oblasti. Dosažení takové kvality má pro své nositele vysokou hodnotu. Sdružení hodlá společně se zainteresovanými obcemi ze Slapské oblasti napomoci tomu, aby byly vypracovány potřebné podklady:
- environmentální analýza současného stavu oblasti,
- studie provozního a ekologického zatížení hladiny jezera a dopravní situace v okolí a
- předpokládaný další vývoj,
- přehled kroků potřebných k dosažení úrovně obdobné kriteriím Modré vlajky,
- rozbor nákladů a možných zdrojů pro jejich pokrytí.
Je však třeba překonat řadu překážek. Jednou z nich je například to, že obce nemají prakticky žádné výnosy z vysoké rekreační hodnoty území. To je vážnou chybou, která je způsobena nedokonalým daňovým systémem. Výnosy prostě plynou jinam, než do obcí, které mají o oblast pečovat. Další překážkou jsou různé snahy, často velmi sobecké, dosáhnout výhod bez ohledu na prostředí. Každý tvůrčí technik, ať už projektant, geolog, hydrotechnik či architekt, má považovat ekologii za nedílnou součást své profese. To u nás dosud není běžné.
Sdružení se snaží vytvořit vazbu mezi obcemi a jejich občany, návštěvníky oblasti, ale i organizacemi a techniky, kteří si jsou vědomi své odpovědnosti za životní prostředí. Jak zmiňuje úvodní článek, jednou z prvních aktivit Sdružení bylo zabránit kyanidové těžbě zlata z ložisek v blízkosti Slapského jezera. Idea těžby je lákavá, zejména pro ty, kdo v oblasti nežijí.
Sdružení ani obce nehodlají bránit rozumnému technickému a hospodářskému rozvoji v oblasti a bude ho podporovat v takovém případě, kdy daný záměr bude rentabilní, bude ekonomickým či jiným přínosem pro oblast, nebude řešit skupinový zájem na účet daňových poplatníků a bude dokumentován pozitivním výsledkem studie EIA, čili vlivu na životní prostředí.
Sdružení žádá všechny, kdo sympatizují s naším programovým prohlášením, aby o sobě dali vědět a připojili se k našemu programovému prohlášení.
10.února 2003 Pavel Filka, jednatel Sdružení
Podepsaný se ztotožňuje s programovým prohlášením Sdružení pro ochranu přírody a krajiny v oblasti Slapského jezera a bude podporovat jeho realizaci.
Tento odstavec okopírujte, vyplňte a zašlete nejlépe e-mailem na adresu:
Mgr. Kateřina Závadová, 162 00 Praha 6, Na pěkné vyhlídce 1
tel. (02) 3334 3886, 0602 689964
e-mail: sopk(n)slapskejezero.cz
